special guest star on this blog

10. září 2016 v 1:53 | dewey - největší fanoušek tohoto blpgu |  denníčeq
Ahoj, tady Dewey, special guest star on this blog.
jsem asi nevětší fanoušek Nancy, majitelky tohoto blogu. Je asi 1:18 středoevropského času a já se snažím vyznat na slovenské klávesnici mé drahé kolegyně, jejíž jsem největším fanouškem. Drahá kolegyně, která právě šla "trtkať", ako sa po slovensky hovorí "šukat"... no, neviem, ako dokončiť túto vetu.
Jak jsem už řekl, ve slovenské klávesnici se nevyznám, protože tu oproti naší české mají myšmaš, nebo já to moc nechápu. Jsem připitej, tak se snažím, aby to vyznělo co nejvýstižněji a co nejvíc autenticky.
Slovenský jazyk nemá písmenka jako je "ř" nebo "ě", což je pro mě trochu komplikované, ale já věřím tomu, že to zvládnu.
Dneska/včera jsem se vydal ze své rodné hroudy, což je Zlínský kraj v České republice vydal na výlet na Slovensko za autorkou tohoto blogu, která mi povolila, a která taktéž napíše článek na můj blog, napsat článek. Nevím, jestli tato věta dává smysl, ale to se dozvíme, až budeme tročku střízliví.
Nechci si dělat reklamu na svôj blog, protože paradoxně, naše blogy byly zařazeny mezi blogy tohoto týdne , aniž bychom se o něco snažili. Zdá se, že jsem si zvykl na slovenskou klávesnici, která mě upřímně dost sere, neboť na té české by to bylo o dost jednodušší.
Dneska jsem se poprvé v životě vydal za někým, kdo bydlí celkem daleko ode mě. Dobře, není to tak daleko, ale musel jsem to dost objíždět, což není tak moc důležité. Celkem jsem strávil pět hodin ve vlaku a uvítalo mě nádherné přivítání v podobě obětí. Majitelka blogu měla u sebe víno a já ji už z vlaku poznal. Nebudu mluvit ani o tom, jak jsem v blízkosti tohoto města, ve kterém se nacházím, projel snad deseti tunely, ve kterých jsem ztratil signál, a nebo dokonce i wifi. Byla tma a já jsem ty tunely ani neviděl. Naštěstí se mnou cestovalo tolik zkušených rodných Slováků, kteří mi dokázali říct, kde se právě nacházíme.
Nicméně, přijel jsem do města, které je zhruba stejně velké, jako to, ve kterém jsem se narodil a kde jsem si minulý víkend zašukal a pak šel pařit. Žije to tu asi 1000x víc, než ve Zlíně a to je fakt hustý. Prošli jsme pár hospod a v každé jsme si dali nějaký panáčky.
Abych tu jenom nemluvil sračky, proč, co a jak. Proste som dostal povolenie napísať článok na tento blog, lebo som tu prijel. Teraz začínám hovoriť po slovensky, lebo písať česky na tejto klávesnici ma naozaj ubíja. Ani neviem, čo chcem povedať, lebo môj proslov je aj tak božím prikazaniom. /ak je to zle napísané, opravte ma/.
Ak autorka hovorí sama o sebe, aj keď to nie je pravda, po pravde, ja som dosť piča. píšem dristy skoro o druhej rano a neviem vlastne o čom. Ani neviem, aký to má dôvod.

Tématem týdne je "strach z vlastních myšlenek", což je něco, co ke mně naprosto sedí a troufám si říct, že i k autorce blogu, nicméně obaja sa pokusíme k tomuto niečo napísať, lebo máme práve celý alkoholický vikend pred sebou. Nemáme čo skrývať, lebo aj tak o nás nikto nič nevie, keďže sme teprve začínajucí spisovateli. Chce se mi chcát a jít si zapálit, takže nyní si jdu dát pauzu a cigaretu. Doufajivši, že mě políbí múza a napíšu něco velmi užitečného a do tohoto blogu hodící se.

Ok, cigareta mě dostala do stavu, že nevím, o čem vôbec píšu /vôbec som použil preto, že sa mi nechtel písať překlad tohoto slova do češtiny, přestože s touto závorkou za lomítkem jsem si dal víc práce, než bych urobil, keby som napísal toto slovo v mojom rodnom jazyku./ Protože ani nevim, o čem píšu a už mě ta slovenská klávesnice fakt nebaví, končím tento nesmyslný článek o ničem a jdu dál pít, bohužel, sám. Zároveň se autorce omlouvám za nesmysly, které produkuju, nicméně doufám, že to pochopí a článek tu nechá, zároveň jí nechávám možnost taktéž napsat článej na můj blog. Věřím tomu, že ona ráno nevyplodí takovou sračku, jako já plodím teď.

P.S. jsem fakt piča a slovenština pro mě není cizí jazyk, ale tohle psaní fakt nezvládám. Podporuju její vztah s jejím arabským přítelem, protože běloši jsou moc mainstream. Nevím, co dál psát, proto tento článek končím. I tak to jen zohyzdí její blog, který je, stejně jako můj, jedním z blogô týdne. čus, dasvidanija, goodbye. Nebrat tento článek vážně. Papapapappa.

 


Komentáře

1 Sonya Sonya | E-mail | Web | 10. září 2016 v 8:02 | Reagovat

Čože? :D :D :D Zaujímavé...

2 Fredy Fredy | Web | 10. září 2016 v 9:36 | Reagovat

hezký článek :-)

3 dewey dewey | Web | 10. září 2016 v 9:37 | Reagovat

Článek o hovně. Dostane nejspíš reflexivní edit. Jsem tu jedinej vzhůru a rozpíjím whisky, berme to jako komentářblog.vstávejte už dopiče. Ale vidím, že jsem ve dvě ráno přecejen dokázal napsat, co nemá hlavu ani patu, ale interpuknce či pletení češtiny se slovenštinou jsem zvládl bravurně. No, napiču.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.